2 Protokoly architektury TCP/IP
2.1 Definice
Protokoly představují formální stránku řízení komunikace, protože poskytují nástroj pro uskutečňování věcné náplně řízení komunikace, a pomáhají tak realizovat příslušné komunikační funkce. Sada protokolů TCP/IP má dvě skupiny:
TCP (Transmission Control Protocol)
IP (Internet Protocol)
TCP je protokol transportní vrstvy. Hlavním účelem protokolu TCP je získávat elektronické zprávy o libovolné délce, které pak převádí do paketů zpravidla o velikosti 64 KB a pak je znovu sestavuje do původních zpráv na cílovém uzlu sítě. Díky tomuto systému může software řídící síťovou komunikaci zasílat zprávy po částech a kontrolovat každou z těchto částí samostatně. Pokud dojde při přenosu paketů ke ztrátě, přenos se opakuje. Při chybě v přenosu se nemusí posílat celý balík dat, ale jen určitý chybný paket.
IP je protokol síťové vrstvy, který mimo jiné zajišťuje, aby byly pakety posílány ve správném pořadí a co možná nejvhodněji, co se týče cesty přenosu paketů. Princip přenosu spočívá v ověřování jednotlivých paketů a kontrole jejich korektnosti tak, aby jednotlivé pakety byly směřovány nejen přes řadu uzlů, ale také před další sítě, pracující s různými dalšími komunikačními protokoly.
2. 2 Architektura dle vrstvového modelu TCP/IP
Obrázek 2-1: Porovnání architektury TCP/IP s referenčním modelem OSI
Hlavní odlišnosti mezi referenčním modelem ISO/OSI a TCP/IP vyplývají především z rozdílných výchozích předpokladů a postojů jejich tvůrců. Při koncipování referenčního modelu ISO/OSI měli hlavní slovo zástupci spojových organizací. Ti pak nově vznikajícímu modelu vtiskli svou vlastní představu - především spojovaný a spolehlivý charakter služeb, poskytovaných v komunikační podsíti (tj. až do úrovně síťové vrstvy, včetně).
